Rostíka, jeho maminku a vlastně celou jejich rodinu znám již od roku 2008, kdy jsme společně s maminkou čekaly na naše první dcery a od té chvíle jsou naše životy propletené. Holky jsou i dnes, kdy už prožívají svou pubertu, nerozlučné kamarádky.

Rostíkův těžký příchod na svět a ještě náročnější pobyt na něm mě utvrdil v tom, co jsem celou dobu věděla, že jeho maminka je silná a bojovná žena. S nelehkým osudem se oba velmi statečně, silně a pilně perou a dělají všechno pro to, aby se neustále posouvali, zlepšovali, kladli si nové a nové cíle, které jim otevřou nové a ještě lepší možnosti a šance se přiblížit co nejvíce "normálnímu" životu. Snaží se porazit nepřízeň osudu a ukázat, že vůle a odhodlání dokáží zázraky. Co však rodině nejvíce stojí v cestě? Finance.

Rostík se svojí maminkou cvičí, rehabilituje v různých zařízeních, navštěvují terapie. Potřebuje intenzivní rehabilitace a cvičení hrubé a jemné motoriky. Terapie bohužel nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění a rodiče se snaží, jak nejlépe umí, aby tohle všechno mohli Rostíkovi dopřát, protože pokroky, které potom vidí, jsou pro ně to nejvíc, co jim vykouzlí úsměv na tváři a ukáže jim, že snaha a to, co podstupují, má smysl a přináší výsledky. A Rostíkovi? Tomu rehabilitace otevírají nové obzory a šance se co nejvíce přiblížit dětem svého věku. Jeho úsměv, když se mu něco podaří, je k nezaplacení. Pomůžeme společně Rostíkovi zaplatit potřebné rehabilitace?